Pravomoci nebo povinnosti?

Úvaha PROČ problematika odvolání a jmenování ministra se v Ústavě ČR nachází  v článcích 68 a 74, čili v oddílu „Vláda“, nikoliv „Prezident“. Tento  akt  je  v  kompetenci předsedy vlády, prezident akt stvrzuje, dává mu republikový nebo slavností charakter a ráz.

Články ústavy 54 až 66 se vztahují k prezidentovi, říkají co musí splňovat: věk, být zvolen, složit slib, jsou to články 54-60. Články 62 a 63 představují uložené pravomoci, články 64 a 65 pak deklarují prezidentova práva. Články 61 a 66 řeší otázky uvolnění úřadu prezidenta. Co ústava neřeší je, komu je prezident odpovědný, obdobně jako je odpovědnost vlády řešena v čl. 68 (1): Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně.  Miloš Zeman pak, přesně jako vykutálené batole, vystihl tuto mezeru a celý stát tahá za nos, vydatně podporován „starším bráškou“ bulvárními médii. Pravověrná média mlčí nebo se věnují výkřikům: „Miloše do koše!“.
Obdobným způsobem  se bojíme přílivu imigrantů, hedvábné stezky, globalizace a oligarchie. Ale neumíme se jim bránit. Neumíme, protože jsme přeskočili to zásadní – chtít.

Na naší ústavě je krásné to, že místy je dokonalá, místy však svádí k doplňování odrážek od a až po zet, obdobně jako zákon o daních z příjmů a odporuje tak slavnostnímu charakteru nejvyššího zákona republiky. Ano, svádí rozbít ono kompaktní jádro navazující na Preambuli množstvím vložených pododstavců a výjimek. Svádí jako každý jiný zákon, udělat z Ústavy změť odrážek s přímo zakomponovanými chybami, které „se opraví příště“. Pokud někdo četl „Prohlášení č.3“ na tomto webu ví proč máme tyto problémy s neujasněnými kompetencemi a pravomocemi. Ví, ale tím naše snaha nápravy věcí vesměs končí, končíme u hospodofilní revolty, kam se úvahy o ústavě už ze zvukového hlediska nehodí. Ústava ukládá, ústava nenařizuje, deklaruje. Stejně tak by to mělo být s ostatními zákony, viz.: „Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co mu zákon neukládá.„. Na nás je ty zákony, zejména Ústavu znát.

Bývá mi vyčítána stručnost či strohost. Ano, původní text měl čtyři strany, vypustila jsem všechny vysvětlující věty, ty věty, které si zde píšeme roky. Ty věty, které by měl mít každý pod kůží, třeba že: republika je protipól oligarchie, diktatury a absolutismu. Že mizí výraz republika a slyšíme stát, „stát se postará o 1, 2, 3,...“. I Napoleon se v jisté fázi nechal jmenovat císařem, aby se těm republikovým výsadám elegantně vyhnul a nasadil tyranii a diktaturu. Zastánci republiky skřípali zuby, ale ne všichni se mocnáři poddali. Tak jak panují prostorem různé názory na ústavu, tak jsou různé názory na Napoleona. Díl jednoho názoru oponenta je uveden pod čarou, text je bez úprav, tak jak byl pravopisně ztvárněn v diskuzi na fb.
__________________________________________________________________

  • Nechápu s čím máte v Ústavě problém.S tím že prezident neni z výkonu své funkce odpovědný nebo že jeho pravomocí je jmenovat a odvolávat členy vlády?
  • Článek 54 Ústavy chrání prezidenta před politickými útoky za výkon funkce.Ostatní články které jste uvedla jsou pravomoci prezidenta , přičemž část ústavních právníků se vynecháním slov „je povinností prezidenta“ snaží vzbudit dojem že to jsou povinnosti a nikoli pravomoci! Poslechněte si právníky např. Kysela který tipickym manipulativní způsobem informuje média , je to samé „měl by, má, je zvykem“ a pod. Doufám že i jako laikovi je vám jasné že zákony jasně a srozumitelně stanoví co musíte, tedy povinnosti!Tyto mediální úniky ústavních právníků jsou taková manipulace s veřejností za účelem vytvoření tlaku.Z právního hlediska se vyjadřuje naprosto nejasně a hlavně nepostihnutelně.
  • Ústava nařizovala ještě donedávna. Bylo jasně stanoveno že je prezidentovo povinností odvolat vládu která nedostala mandát!Ovšem po změnách které provedli určití právníci na žádost a objednávku vlády byla změněna a protože ke schválení změn Ústavy nestačí nadpoloviční většina „schovali“ změny vynecháním slov jako je např. „je povinen“ vidím v tom jasný pokus o obelhání zákonodárců. Pokud by Ústavní právníci napsali že ruší prezidentské pravomoci a dělají z nich povinnosti myslím že by změna Ústavy prostě neprošla!
  • Tímto cíleným vynecháním došlo k navození dojmu že je to vše povinnost prezidenta.
  • Pokud by byla nedůvěra vládě vyslovena, ale ta by demisi nepodala, má z dikce článku 75 prezident povinnost takovou vládu odvolat.

______________________________________________________________________

K uvedenému textu několik připomínek:

  1. Musí/nemusí? Prezident je hlava státu, ústava mu tedy ukládá. Nařizuje diktatura,
    „ukládá“ zní důstojněji a navíc naše Ústava je deklarativní, není striktní v nařízeních.
  2. Žádná z osmi změn naší ústavy neobsahuje změny o kterých hovoří komentář.
  3. Komentář potvrzuje to, co vzápětí vyvrací. Vyvrací povinnost v čl.74 a článek 75 potvrzuje jako uloženou povinnost. Články 73,74 a 75 (3) mají obdobnou funkci, řeší odvolání vlády a ministrů a roli prezidenta v nich.
  4. Články, které jste uvedla jsou pravomoci prezidenta„. Uvedla jsem články: 62 a), 68 a 54. První dva jsou z oddílu Ústavy „Vláda“, týkají se tedy vlády a čl.54 zní: „Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný„. Pravomoci prezidenta jsou jmenovány v čl. 62 a 63, čl. 68 je z oddílu „Vláda“ a spolu s „Prezident republiky“ jsou součástí HLAVA TŘETÍ, popisující moc výkonnou.
  5. Ústava ukládá. Ústava nenařizuje a nezakazuje. Ústava předpokládá u ústavních činitelů jednání v duchu ústavního slibu. Snad zde je ten problém a opět je to problém morální.

Zdenka Wagnerová, 21. května 2017