Pohrdání ústavou?

Volby, ustanovení PS a jmenování vlády je díl procedury voleb a to proč k volbám občan chodí. Obdobně i Ústava jasně a poměrně srozumitelně deklaruje proces sestavení vlády (Čl. 68). Volič i Ústava mají stejný záměr, jenže, něco tu nehraje.

Máme zde ne mat, ale šlamastyku, máme zde protichůdná vyjádření typu musím/nemusím, stejně udělám co chci, používám ústavu tvůrčím způsobem atd. Tak důvěru ve stát a Ústavu dodává třetí složka státní moci – Ústavní soud. Zákonodárná pracuje na 50%, Poslanecká sněmovna není dosud ustanovena. Moc výkonná je na tom daleko komplikovaněji. Občan je v situaci, že spoléhá na Senát a Ústavní soud, to vše bezprostředně po volbách. Nedá se říct, že máme ústavní krizi, my máme ústavní absenci podpořenou nerespektováním Ústavy.

Nejedná se o novou nebo neobvyklou situaci, jsme po volbách, možná budeme dělat chyby, udělá je ostřílený matador i nováčci ve sněmovně. Pokud půjdeme cestou Ústavy, každou z nich lze opravit. Naopak nás mohou posunou dál, nebudeme-li se zdráhat přirozenosti, demokracii a republice.

Zdenka Wagnerová

_______________________ z tisku a médií _________________________________

I. Obrázek: Miroslav Kemel, karikaturista

II. Prezident nemůže protahovat vládnutí kabinetu bez důvěry neomezeně, říká Rychetský (předseda Ústavního soudu):

https://m.ihned.cz/c1-65935270-prezident-nemuze-protahovat-vladnuti-kabinetu-bez-duvery-neomezene-hrozi-mu-ustavni-zaloba-tvrdi-rychetsky

Stručně to shrnu. Jakmile současná vláda podá demisi, prezident ji musí pověřit dalším vládnutím do doby, než na návrh nově jmenovaného předsedy vlády jmenuje novou povolební vládu.

Ta musí do 30 dnů předstoupit a žádat o důvěru. Když ji nedostane, musí opět podat demisi a prezident je povinen i ji znovu pověřit vládou. Vláda je totiž jediná ústavní instituce, bez které se neobejdeme ani den, ani hodinu. Teprve po dvou takto marných pokusech přijde na řadu povinnost prezidenta jmenovat předsedou vlády toho, koho mu navrhl předseda sněmovny.

Za 25 let platnosti ústavy se to ale nikdy nestalo. První nebo druhá vláda získala důvěru, nebo nezískala a byly předčasné volby. Nejsou k tomu žádné lhůty, prezident není časově omezen. Jsme tak v situaci, kdy v prvním kole zřejmě vláda, a to i menšinová, nezíská důvěru. V druhém kole, i když vůbec nechci odhadovat, se však domnívám, že některé demokratické strany, byť mají veliké dilema mezi zodpovědností ke státu a ke svým voličům, nějaký způsob, jak vládě vyjádřit podporu, najdou.

Může se stát, že druhá vláda získá důvěru jen svých poslanců, poslanci demokratických stran opustí sál, případně si některá strana uvědomí, že jednobarevná vláda není pro demokracii dobrá, a do koalice půjdou.


Otázka HN: Prezident přece není vázán žádnými termíny?

Není vázán termíny, ale je vázán ústavní povinností. A nepochybně bude pod hrozbou ústavní žaloby. Ústava mu ukládá jmenovat prvního premiéra, pak druhého.

Ústavní soud už několikrát judikoval, že kterýkoli ústavní orgán, prezidenta nevyjímaje, je povinen některé pravomoci vykonat. My jsme řekli, že musí rozhodnout bez zbytečného odkladu.

Kdyby ale, což nepovažuji za pravděpodobné, že se vůbec stane, třetí vláda nedostala důvěru, tak skutečně může mít mandát omezený výlučně funkčním obdobím sněmovny, protože prezident není v tom případě povinen rozpustit sněmovnu a vypsat nové volby. A i když se o tom v ústavě nepíše ani slovo, patrně by se ta tři kolečka − dva pokusy prezidenta a jeden předsedy Poslanecké sněmovny − musela stále opakovat po celé volební období.

Demokratický politik ví, že pro stát je nežádoucí vláda jedné strany. Za současné situace asi musí demokratičtí politici cítit, že v jisté fázi je jejich povinností zabránit vzniku jednobarevné vlády, a nějakým způsobem tedy do koalice vstoupit.

konec citací z článku


III. Z diskuze pod článkem: „Zeman potvrdil, že nechá Babiše vládnout bez důvěry, jak  dlouho bude chtít„… V diskuzích se zpravidla nevyjadřujeme jako při poskytnutí rozhovoru médiím, ze strany ZET21 podstatné však bylo řečeno:

Zeman může blábolit o Ústavě, co chce, Babiš rovněž. Podle Ústavy je moc v tomto státě postavena na třech pilířích. Moc exekutivní (Zeman&Babiš), moc zákonodárná (Parlament=Senát+Sněmovna) a soudní (především Ústavní soud). To, co je ústavní či ne nerozhodují ani Babiš ani Zeman, ale ve finále Ústavní soud, třeba na podnět Parlamentu, především Senátu, který může vznést ústavní žalobu k Ústavnímu soudu, což může skončit i závěrem, že prezident není schopen vykonávat svůj úřad, ergo končí (ANO má ve Sněmovně 78 poslanců, potřeba je 121 hlasů a v Senátu 3/5 přítomných). Pohrdání ústavou je pro ústavní žalobu dostatečným předpokladem.

Otázka: Ale najde se konečně někdo, kdo s tím začne ? Důvody pro tento postup jsou myslím zcela oprávněné . Jen to nepromeškat !

Odpověď: Určitě!

Za ZET21, Z.W a O.V.

 

Na dokreslení celé situace na téma DŮVĚRA A VLÁDA: Zeman o Babišovi v roce 2011:

https://www.youtube.com/watch?v=OhQwaK3nmss&feature=youtu.be