Červenec – Úrody blíženec

Červenec dostal do vínku neklid měsíců předchozích. Evropa řeší migrační krizi summity a vláda jmenovaná v Den obětí komunistického řežimu (24.6.) za podpory komunistů bude žádat 11.7. o důvěru Parlament. 
Lidé si začínají uvědomovat, že nám začínají vládnout menšiny, ale nemají s tím zkušenosti, vyčkávají. 

Výběr červencových článků pro ZET21 připravuje Zdenka Wagnerová

I. Esej – Obrana demokracie před liberální demokracií

Článek, který bychom měli mít na očích celé prázdniny. V zimě, až se nás zeptá, co jsme dělali v létě užili plody úvah na téma demokracie pro 3. tisíciletí, dokázali rozlišit svobodu (liberté) a liberalismus, protože všechny -ismy nás táhnou do pekel.

Podstatný posun původního smyslu slova demokracie

Proč k demokracii jako tradiční, historií osvědčené formě vlády, dnešní politický, mediální a akademický mainstream připojuje adjektivum „liberální“? Není to ani náhoda, ani nevinný dodatek. Toto adjektivum má za cíl technicistnímu či proceduralistickému pojmu demokracie přidat zcela určitý – v našich očích velmi sporný – hodnotový obsah. Ten samotný smysl demokracie výrazně posouvá a proměňuje. Přídavné jméno liberální, tradičně spojované se svobodou a tolerancí, má za cíl zakrývat skutečnou podstatu tohoto neliberálního programu. ….. http://neviditelnypes.lidovky.cz/esej-obrana-demokracie-pred-liberalni-demokracii-fuh-/p_politika.aspx?c=A180624_153141_p_politika_wag

Svoboda a tolerance dnešním šiřitelům dobra překáží při uskutečňování jejich pokrokářských cílů. Těmi není vytvoření skutečně liberální společnosti, ale uspokojení vlastních mocenských ambicí. Proto se liberální demokracie dostává do příkrého rozporu s demokracií skutečnou, s vládou většiny, která má – podle tradičního pohledu – jediná právo určovat směřování společnosti. Menšiny samozřejmě respektuje a chrání. Zrekapitulujme to jasně a nekompromisně: demokracie je vládou většiny, liberální demokracie je vládou menšin. Její prosazování a obhajobu považujeme za „začátek konce“ moderního liberálního světa.

Normální – v našich očích – parlamentní demokracie je politickým systémem, který umožňuje zjistit většinovou vůli lidu a jistou, přesně omezenou dobu (do příštích voleb) vládnout v souladu s ní. To ambicím pokrokářské avantgardy zásadně nevyhovuje. Ona se považuje za výlučného majitele Pravdy a šiřitele Dobra, a takže lid v politickém smyslu slova (démos) k tomu nepotřebuje. Ten je pro ni pouhým objektem, často spíše nepřítelem.
                                                                   Lid je zapomenut, občané zapomenuti. (Z.W.)

Lid, vůle většiny a národní stát
Protože démos může existovat pouze v rámci národních států
, stávají se tyto národní státy hlavním předmětem pokrokářského ataku. To platí především pro Evropu a Evropskou unii, která je…… občané podle dílčích, avšak nikoli občansky definovatelných kritérií – genderových, sexuálních, náboženských, etnických, věkových atd…….
……….. Díl: Lid, vůle většiny a národní stát 

Apoteóza společenství menšin a odmítání minulosti
P
rávě po tom volají zmutovaná lidská práva (dávno už ne práva občanská) všech na všechno.

Z diskuze pod esejíAle pane Jandourek, je to přeci zcela jednoduché, nikoho nezajíma jak se zde octnul a kolik bojů bylo za to aby svět zde v Evropě vypadal jak vypadá, toho se využívá pouze v argumentaci intelektuálů. 
Každý jednoduše vidí cizáky (jednoduše velké množství) kteří právě díky tomu jak se špatně integrují, jsou předvojem toho příštího boje který můžeme zažít na vlastní kůži a lidé se toho jednoduše chtějí zcela logicky vyvarovat. A politika západních států je v tomto ohledu nezodpovědná. Lidé nechtějí aby to zde vypadalo jako nyní ve Francii, Británii, Itálii nebo ve Švédsku a není jim prostě jejich imigrační politika po chuti a je zcela jedno jakou ideologií to chcete obhájit jako správné. Klaus to nazval liberální demokracií a zcela správně volá po klasické demokracii bez ideologie, která lidem tento pohled na ty cizáky v podstatě zakazuje a díky tomu budeme svědky té populistické revolty o které píše pan Bannon.
O tom jak jsme tou ideologií prodchnutí svědčí i to, jak se mnoho lidé pozastaví nad slovem cizáci a že jsem si ho dovolil použít. Jsme zvědav kolik z nich mě nařkne xenofobem, rasistou a podobně. Už mi trochu rozumíte jaké to myšlení je zakázané a o čem ten Klaus vlastně mluví? … Pavel Ryšavý, ZET21

II. Bohumil Doležal, 4. červenec a Senátoři odvolávají ústavní žalobu

Hulvátství, sprostota a arogance jsou sice jen jakýsi kolorit, podbarvující významnější strukturální změny, jež u nás probíhají. Ale je příznačný, hlavně v tom, jak nás cpe zpátky před listopad 1989 a zpátky na východ, odkud jsme se před časem horko těžko a upřímně řečeno bez nějakého příliš silného vlastního úsilí vyhrabali.

Podle autorů Stanoviska (senátorů) se distance od dosavadního pojetí politiky projevuje na třech úrovních: ústavní, politické a symbolické.

  • Na ústavní úrovni jde, jak uvádějí, o soustavné podrývání významu ústavního pořádku. A to za prvé o popírání relevance toho, jak se ústava vykládala a aplikovala v minulosti……
  • Na politické úrovni podle senátorů prezident Zeman usiluje zcela změnit zahraničně-politické směřování České republiky východním směrem přimknutím k autoritářským režimům Ruska a Číny. A v jeho vnitřní politice je patrná jak snaha zvětšovat prostor prezidentského úřadu, tak především úsilí spojit se s extremistickými politickými silami, jako je SPD a KSČM („přímá ideová pokračovatelka KSČ“). Senátoři se přitom vyjadřují diplomatičtěji než já.
  • A konečně, pokud jde o to, čemu se ve stanovisku říká poněkud mlhavě symbolická rovina: „výběr spolupracovníků a odpovědnost za jejich počínání, které by bylo v některých případech v zahraničí nemyslitelné, způsob vystupování na veřejnosti, urážky konkrétních osob i vulgarismy, pomstychtivost“. Prezidentský úřad je u nás předmětem soustavného a nevěcného zbožnění a Miloš Zeman se stal zlomyslnou pomstou historie za tento dětinský přístup k obyčejné světské instituci.

Je snad pořád naděje, že trosky české demokratické politiky, trosky demokratické mediální scény, nezávislé iniciativy a deprivovaná veřejnost na náměstích mohou najít společnou artikulovanou řeč a nějak viditelně a účinně čelit Novým pořádkům, jejichž definitivní nástup signalizují čistky v policii a zpravodajských službách a významným krokem bude vyslovení důvěry Babišově vládě příští středu. Senátorské stanovisko je při všech svých problémech stéblo, jakého se tonoucí chytají…..4. července 2018; psáno pro Echo 24

III. Nové pořádky se etablovaly, nerezignujme, Bohumil Doležal a 11-12 červenec

A konečně dnes, ve čtvrtek 12. července 2018, dává Poslanecká sněmovna důvěru koaliční vládě, na níž se kromě dominantního ANO bude navíc podílet i vyčerpaná a demoralizovaná ČSSD.
V této těžké době podporujeme demokratickou politickou opozici ve Sněmovně i mimo ni (včetně sociálních demokratů, kteří nesouhlasí s politikou jejich nynějšího vedení) všude tam, kde se staví na odpor proti Novým pořádkům. Zároveň ty politiky vyzýváme, aby byli ve svém odporu důslednější a důraznější. Totéž žádáme od našich novinářů a publicistů. ………….. …….  A prosíme naše spoluobčany: pokud s námi souhlasíte, připojte svůj podpis. V Praze, 12. července 2018. Za výbor KOD: Bohumil Doležal, Vojtěch Kučera, Miroslav Fleischman, Pavel Otto, Jan Scheinost  http://klubod.cz/

Tak nyní cestou k tomu, co chceme, umíme a zvládneme. Důsledně a důrazně. (Z.W.)

III. A. „Nové pořádky“: Na cestě k protektorátu, Bohumil Doležal na ECHO24

https://echo24.cz/a/SpQw6/nove-poradky-na-ceste-k-protektoratu

Nechám stranou, zda je tomu opravdu věcně tak. Ale obecně vzato: je pravda, že základní problém Andreje Babiše a babišismu není v lídrově spolupráci s StB, v jeho trestním stíhání či v nynější spolupráci s komunisty. Nechci to vše bagatelizovat, ale hlavní problém je, že jeho přičiněním se na místo demokracie, spočívající na vyváženosti mocí, oddělení praktické politiky od hospodářství a od nezávislých, kritických médií, tlačí jeden mohutný mocenský monolit, zároveň obří firma, politické uskupení a mediální impérium. V čele se samozvaným falešným spasitelem.

To jistě neznamená, že by např. někdejší agentství nebo nynější trestní stíhání byly nedůležité. Znamená to jen, že za prvé, nynější aktivity Andreje Babiše by byly obří problém i bez nich, a za druhé, že zmíněné věci jen dokreslují to, co je pan Babiš zač.

Ve srovnání s druhou Čs. republikou a vůbec s ponurými etapami našich novodobých dějin je tu ovšem jeden podstatný rozdíl: tentokrát to nemáme na koho svést. Ani na Němce, ani (jako později) na Rusy. Tentokrát si za to můžeme výlučně a ve všem všudy sami. A formálně vzato, stalo se to demokratickou cestou.

Ale rozložená, demoralizovaná Česká republika se dnes bohužel – nejen chováním svých čelných ústavních činitelů, ale celkovou politickou nezodpovědností nynější české politické reprezentace – nabízí různým protektorům jako prodejná děvka. Potencionální protektorát, koledující si o svého protektora. A vina není jen na těch, kteří si o to říkají – ať už z indolence, nebo s postranními úmysly, nebo (jak tomu bývá nejčastěji), z obojího zároveň. Vina je i na těch, kteří to trpí. Tedy na nás všech. Můžeme to brát jako tragédii, ale to bychom si všichni fandili. Je to především strašlivá ostuda.

To, co jsme mj. kvůli naší slabosti a kvůli svodům různých falešných spasitelů ztratili, je důvěra v demokracii a v politiku. Vědomí, že tu není na jedné straně „občanská společnost“ neviňátek a na druhé „politici“, kteří za všechno můžou, ale jedna jediná občanská společnost, živoucí organismus, jehož je politika páteří.

Měli bychom tedy mít dost síly a inteligence, abychom zase jednou řekli politikům, kteří se v této těžké době hlásí, a to nejen slovy, k demokratické České republice, vzniklé během …..: jsme s vámi, buďte s námi. Tj. máte naši důvěru. Což zároveň ovšem taky znamená: važte si toho a chovejte se podle toho.

Jen na této důvěře může být postavena budoucnost lepší než dnešní marasmus.

________________________ k III. A. _______________________

Výzva, Dopis iniciativám a politikům  a videohttp://klubod.cz/vyroci-21-srpna-by-se-melo-stat-budickem-z-letargie/

Jak mně vytočil Milion chvilek pro demokraciihttps://echo24.cz/a/SRtD5/jak-me-vytocil-milion-chvilek-pro-demokracii

Text MCHD: https://www.facebook.com/milionchvilek/posts/900180426856103

III. B. Nikdo teď neohrožuje Babiše tak jako Piráti. Jediní nemluví k minulosti

Pravicové strany samozřejmě mohou v boji s mocichtivým velkopodnikatelem nadále brousit antikomunistická ostří a šermovat gulagy, popravou Milady Horákové nebo perzekucí kněží, úspěchu se ale nedočkají. Babiš totiž nevítězí proto, že spolupracuje s komunisty. Lidé neoceňují ani jeho estébáckou minulost. Nad ostatními má vrchu, neboť nabízí naději a změnu – byť lze o pravdivosti jeho úmyslů důvodně pochybovat – zhuštěnou do hesla, že „bude líp“.

Ti, kteří chtějí Babiše skutečně porazit, musejí nabídnout vlastní představy dalšího směřování České republiky. Musejí si přiznat, že za všudypřítomný marasmus, nesou odpovědnost. Že se o něj nezájmem o socio-ekonomické podmínky života lidí významnou měrou přičinili. Že pro samé strašení komunisty neviděli, jak se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými, jak se bydlení stává i pro střední třídu nedostupným a jak se desetina obyvatel země propadla do dluhové pasti. Musejí zkrátka méně křičet a více pracovat na nápravě poměrů.

Inspirovat by se mohli třeba u Pirátů, kteří se – i přes drobná zaškobrtnutí – právě neúnavnou prací, zásadovostí a citlivostí pro překotné společenské změny osvědčují jakožto nejkompetentnější politická síla v zemi.   http://denikreferendum.cz/clanek/27963-nikdo-ted-neohrozuje-babise-tak-jako-pirati-jedini-nemluvi-k-minulosti

IV. Program vlády je šmejdský. Když se nezmobilizují vzdělanci, čeká nás temná doba, říká někdejší disident a ministr obrany Dobrovský

Samozřejmě, to je víc než cokoliv jiného. Ohrožení naší svobody nevidím jen v oslabování demokratických principů, v pohrdání právní podstatou demokratického státu, ale i v nedůvěře v politiku.
Vidím tu ztrátu důvěry v politiku jako v programově řízené spravování věcí veřejných s cílem nalézt mezi zdánlivě neslučitelnými názory přijatelný kompromis.
Nevedeme už debaty, vedeme už jen souboje, duely, střetnutí.

Dejme tomu zvyšování penzí, to je prima, i já rád dostanu tisíc korun navíc, ale kladu si otázku, kde na to vláda vezme. Já bych ty peníze daleko raději přijal, kdyby mi bylo zároveň vysvětleno, jakým způsobem dosáhne vláda toho, že se bude moci rozvíjet školství, věda a celý ten proces vzdělávání. To znamená, že se bude investovat do dětí, do budoucnosti. Nebo dejme tomu i do dopravních systémů, kde zaostáváme. Nic takového se tu nerýsuje.

Kdybychom se rozhodli věřit sociálním demokratům v jejich dnešním pokusu o sebevraždu, dopustili bychom se stejného omylu jako ti, kdo uvěřili v prospěšnost jejich spojení s komunisty před 70 lety. Tuší oni vůbec, s kým se spojili? S někým, s kým programově nemají absolutně nic společného. Nic. Přitom s Babišem mají už jednu neblahou zkušenost z vlády Bohuslava Sobotky. Kam tedy směřují? https://archiv.ihned.cz/c1-66199710-program-vlady-je-smejdsky-kdyz-se-nezmobilizuji-vzdelanci-ceka-nas-temna-doba-rika-nekdejsi-disident-a-ministr-obrany-dobrovsky

IV. Liga Lig – Salvini: Musíme se bránit proti Berlínu, Paříži a Brudelu

„Musíme porazit elity“
A aby nebylo pochyb, dodal: „V příštím roce se budou konat volby do Evropského parlamentu a naším cílem musí být sražení bruselské zdi, která byla postavena na náš úkor po pádu zdi v Berlíně. Musíme porazit elity, což nebude jednoduché, ale podaří se to. Chci v Evropě Ligu lig, která by hájila tradice, způsob života, každého národa. Doby, kdy jsme se hrbili a za pár babek přijali jakýkoliv kompromis, jsou definitivně pryč. A to si musí všichni v Evropě uvědomit. V každém případě vám musím potvrdit, že o uzavření našich přístavů rozhoduje ministr vnitra, a proto uzavřeny zůstanou, ať se děje, co se děje.“ https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/476719-salvini-musime-se-branit-proti-berlinu-parizi-a-bruselu.html

„Nejsme xenofobové – jsme národ, který toho v minulosti dost dokázal. Musíme být opět hrdí na to, co jsme, a dívat se dopředu. A já věnuji 24 hodin denně tomuto cíli,“ uzavřel Salvini.

V. Na západ od nás budou islamizované státy, rozhovor s A. Tomským

Poznámka: Několik let se vede debata, ale hlavně jsou pořádány summity, abychom se jako obyvatelé Evropy dozvěděli, že je třeba změnit kolektivní myšlení Evropy. Od instituce zajištující tu migraci.
To je tvrdý útok na svobodu myšlení a svobodnou vůli a je to v rozporu s lidskými právy.
Také občanské svobody se nenaplní tím, že se nám nařídí kolektivní myšlení. Evropa už dávno měla mít proti takovému jednání vybudovánu imunitu.
Takovéto názory a prohlášení šíří škůdci humanity.

http://neviditelnypes.lidovky.cz/rozhovor-na-zapad-od-nas-budou-islamizovane-staty-fsi-/p_zahranici.aspx?c=A180706_204855_p_zahranici_wag

VI. Babišovi ‚bouchly saze‘ po hodinách napadání jeho osoby, říká o premiérově ostrém projevu Vondráček

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vlada-andreje-babise-radek-vondracek-hlasovani-o-duvere_1807130630_pj

Předseda sněmovny proto uvažuje o zavedení etického kodexu. „Byl bych samozřejmě do budoucna rád, kdyby třeba i řídící schůze měl nějaké nástroje, nějakou metodiku, nějaký návod, že bychom si nějakým způsobem odsouhlasili my jako poslanci, kde je nějaký limit, kde je nějaká hranice, a to by opravdu znamenalo přijetí etického kodexu.“

Jak ale Vondráček uvedl, nemá tento nápad nic společného se středečním incidentem. „Je to věc, o které přemýšlím už minimálně dva roky, už od dob, kdy jsem se stal prvním místopředsedou sněmovny. V současné době o tom diskutuji i s kolegou ze Slovenské národní rady Andrejem Dankem a probírali jsme to s panem Wolfgangem Sobotkou, což je předseda rakouského parlamentu. A dokonce mám takovou iniciativu, že bychom do toho šli společně. Že bychom nějakým způsobem iniciovali vznik nějakého takového kodexu.“

Stenozáznam z PS: http://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/017schuz/17-1.html

VI. A. Babiš definitivně prohrál s PKN Orlen kvůli podezřelé privatizaci Unipetrolu

Babiš přišel o „odměnu“ v podobě levně získaných lukrativních podniků jen díky polskému vyšetřování a výměně vedení PKN Orlen, které odmítlo převzít odpovědnost za krajně nevýhodné smlouvy a vypálilo tak majiteli Agrofertu rybník.

Dnes jeden z nejznámějších příběhů tuzemského „Palerma“ končí a jeden z jeho hlavních protagonistů je předsedou protikorupční rady vlády. http://forum24.cz/babis-definitivne-prohral-s-pkn-orlen-kvuli-podezrele-privatizaci-unipetrolu/

VI. B. Od Kramáře k Babišovi: Jak se měnila vládní prohlášení
Programové prohlášení vlády Andreje Babiše (ANO) obsahuje 14 223 slov. Je tudíž nejdelší ze všech programů vlád od vzniku Československa. Těsně ho předstihl jen předchozí kabinet Bohuslava Sobotky, který však – jako jediný – ke svému ustavujícímu dokumentu připojil i plné znění koaliční smlouvy. Samotný program měl Sobotka stručnější. Porovnejte si délku a nejfrekventovanější sousloví z programu Babišovy vlády s jeho předchůdci.

 

VII. KOMENTÁŘ: Vláda není polokomunistická – Jiří Pehe

Pokud bude chtít opozice ve svém odporu vůči Babišovi uspět, bude především muset přesněji definovat, co je jeho vláda vlastně zač. Začít lze tím, že role komunistů je dnes spíše podružná a že fenomén Babiš je do značné míry produktem i výrazem společenské a  politické patologie, kterou během svých vlád zplodily strany dnešní „demokratické“ opozice. Bojovat proti Babišovi zase jednou s pomocí primitivního politického antikomunismu (který je „vyhořelým palivem“ stejně jako samotná KSČM), k úspěchu nepovede.

VIII. Rozhovor: Na prezidenta můžu kandidovat ještě sedmkrát (s VK starším)

http://neviditelnypes.lidovky.cz/rozhovor-na-prezidenta-muzu-kandidovat-jeste-sedmkrat-pgs-/p_politika.aspx?c=A180716_203249_p_politika_wag

Ale možnost založit investiční privatizační fond měl teoreticky každý, mě by to nenapadlo, neuměl bych to, když pominu, že jsem byl ministr financí. Jiní se ale do toho pustili a zbohatli. Tak to prostě v kapitalismu chodí.

Někteří nenávistní lidé, protože to bylo bez nich, dodnes křičí, že to bylo řešení špatné. Na opoziční smlouvu jedna i dvě je třeba se dívat dnešníma očima. Současná beznaděj na politické scéně je varovným mementem, že se politici nebyli schopni domluvit na něčem takovém, jako byla tehdejší opoziční smlouva, takže jsme tři čtvrtě roku neměli vládu, a proto všechny ty podivné zápletky, které se dnes už jmenují jenom hra o Pocheho. Dokládá to absenci schopnosti politiků domluvit se na něčem racionálním a výsledek je hrozný. Dnešek tak dokládá mimořádné pozitivum volby tehdejšího nestandardního řešení.

Vaše otázka mě nutí říkat, jestli bych dopustil, aby to takhle dopadlo a dostalo se to do slepé uličky. Odpověď je složitá. Pan Babiš je velmi specifická bytost a naprosto nikdo nezná jeho skutečné názory. Respektive mám obavu, že on autentické ideové názory nemá, není tudíž důvod se na něj zlobit, či nezlobit.

Nebezpečné to je, OK. Ale také je to realita, která vznikla loňskými říjnovými volbami. Úlohou politiků bylo z té hloupé a naprosto nešťastné skutečnosti něco vytvořit, aby to tak nebezpečné nebylo. Tvůrčí politik by neměl kalouskovsky křičet, že Babiš je zlo, ale měl by se pokusit z velmi špatné situace vytěžit maximum, aby se nemusel stydět za to, jakým směrem se vyvíjí naše země. Myslím, že vazba Andreje Babiše na doleva mířící sociální demokraty s podporou komunistů je tak špatná varianta, že kdyby došlo k nějaké formě jiné domluvy, bylo by to lepší. Je-li pravda, jak všichni říkají, že pan Babiš nemá žádnou ideovou kotvičku či kompas, pak šlo o to, kdo se s ním bude koalovat a kam ho bude tlačit. Kdyby měl pevnou kotvu, nikam ho nedostrkají. Mě by doleva nikdo neutlačil. Ale když ji nemá, je možné ho tlačit doleva, nebo doprava. V důsledku chování české pravice bylo Babišovi nabídnuto, aby se nechal tlačit doleva. To považuji za hrůzný výsledek, jehož budeme všichni brzy litovat.

Opravdu si myslíte, že hlavním mottem dneška je ambice menšin, ať už jde o národnosti, sexuální orientaci či náboženství, ovládnout vůli většiny, byť ta ve volbách rozhodla jinak? Jak to ty menšiny dělají?

Demokracie respektovala celek, v minulosti to byl nejčastěji národní stát, a pohybovala se v jeho rámci. To bylo umožňováno standardními demokratickými procedurami, na jejichž základě vládl ten, kdo vyhrál volby. Současná doba toto odmítá, jakémukoli celku se posmívá, národní stát je nonstop atakován. Mimochodem u nás to začal Václav Havel s čecháčkovstvím. Tehdy jsem se strašně vztekal, protože jsem to považoval za posměšný výrok, který si tento národ po půl století komunismu prostě nezasloužil. A oni ho používali velmi agresivně a namyšleně. Dneska celek také nikoho nezajímá, nikdo se s ním neidentifikuje a každý si myslí, že bude obhajovat jen svoje dílčí a skupinové zájmy. Obrat v roce 1968 byl od kolektivismu k individualismu. Dnešní obrat je k hájení skupinových zájmů, vy jste použila slovo menšinových. Slovo skupinový by se mělo do té debaty vrátit. Jednotlivec a jeho svobody jsou opět pošlapávány, vítězí skupinové zájmy. A skupiny jsou ty menšiny. Už před dvaceti lety jsem mluvil o nové refeudalizaci společnosti: léna, cechy.

Dostal jsem teď text jednoho rakouského bloggera, který se nazývá Konzervativní rebel a hodnotí výsledky posledního evropského summitu. Říká tam moc hezky: Mnoho slov, mnoho Junckerových polibků, žádné činy. To je pěkná sumarizace. Nikoho přitom nezajímá, co povinně a bez povšimnutí přebíráme do našeho právního řádu z Bruselu. Pamatuji si, že jsem jako prezident vetoval zákon o námořní dopravě, neboť žádné námořní loďstvo nemáme. Některý z levicových poslanců se rozčílil, že to byla legislativa EU a když přijde pokuta za prodlení, měl bych to za ČR zaplatit já.

Štěpení v sociální demokracii existovalo už tenkrát (2003), na zemanovce a ostatní. Tehdejší volba byla do určité míry jejím produktem. Zeman nedocenil, jakou veš, míněno Vladimíra Špidlu, si dal do kožichu. To se mu vymstilo, což se politikům stává. ČSSD byla a je rozpolcená, to je evidentní. A pak si myslím, že jsem si to odpracoval. Moje projevy byly pilovaná dílka, na která se všichni těšili. Zeman si myslel, že stačí přijít s rukama v kapsách a říct pár bonmotů. Ukázalo se, že to nestačilo.

Pro úplnost – Esej Obrana demokracie před liberální demokracií:   http://neviditelnypes.lidovky.cz/esej-obrana-demokracie-pred-liberalni-demokracii-fuh-/p_politika.aspx?c=A180624_153141_p_politika_wag

Říkáme zcela nekompromisně, že s touto desinterpretací akutních hrozeb současnosti nesouhlasíme. Faktické ohrožení svobody přichází od dnešních – zejména evropských – elit samotných, což se tyto elity ze všech sil pokoušejí skrývat. Snaží se zatemnit podstatu a příčiny současného stavu a odvést pozornost jinam, což je nebezpečný manévr. Jimi iniciovaná manipulace a matení veřejnosti mají za následek postupný rozklad politického systému, založeného na soutěži tradičních, ideově vymezených politických stran, a zmatené těkání voličů mezi nově vznikajícími hnutími s nejasnými programy a často s bizarními vůdci. Tento chaos velmi pomáhá k udržení moci dnes vládnoucích, ale málokým respektovaných politických elit.

EVROPA

I. Evropská komise chce podpořit přijímání migrantů, za jednoho vyplatí 155 tisíc Kč

https://www.e15.cz/zahranicni/evropska-komise-chce-podporit-prijimani-migrantu-za-jednoho-vyplati-155-tisic-1349227

Dnešní představa komise zmiňuje týmy pracovníků Evropské pobřežní stáže (Frontex) a Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO), placené z unijního rozpočtu a čítající několik stovek lidí: stráží, překladatelů, odborníků na azylové procedury, lékařů a dalších. Měli by být schopni během 72 hodin roztřídit osazenstvo plavidla s průměrně 500 zachráněnými migranty a registrovat je. Lidé bez nároku na azyl v EU, kterých je nyní mezi připlouvajícími ve Středozemním moři naprostá většina, by byli vraceni do zemí původu.

O dnes zveřejněných představách komise by měli velvyslanci členských zemí poprvé diskutovat už ve středu. Cílem je totiž co nejrychlejší uvedení nového konceptu kontrolovaných vyloďovacích středisek do praxe.