Až všichni andělé ….

Malérů máme nad naše vzdělání a chápání. Ujařmeni režimem zákazů našich vlád napříč kontinenty i časem místo propadnutí panice nad tímto stavem voláme po dalších. Téma stávající se evergreenem, refrénem zpravodajství, krutou realitou a odrazem dneška. V minulých otázkách, mimochodem ty otázky byly zvoleny vhodně, nejedná se o články, glosy ani analýzy. Jsou to otázky a je otázkou času, kdy začneme hledat i odpovědi. V minulých otázkách byla zmíněna nutnost zamyslet se nad písněmi. Krásné by bylo ptát se přímo písní, písně totiž na rozdíl od živých bytostí odpoví. Proto jsem jako titulek článku použila Anděle Josefa Pepy Nose. Tu píseň jsem slyšela jedinkrát, na jeho koncertě, slova si už bohužel nepamatuji, ale tyto prostě zní.

Někteří bardové dokáží krásně naklást slova ve smyslu tom. Slova leckdy a leckde nenavazují, netvoří klasické věty, přesto jsou schopná nést myšlenky a dokonce je i produkovat. Měli bychom být jako ty písně, uvažovat v souladu a rytmu. Pár slov, zdánlivě neuspořádaných může nést ohromný impuls, daleko silnější než celý ročník  www.my-nejchytřejší.cz. Texty písní jsou mnohdy divočejší či svobodnější než samotné verše, přitom dávají ohromný smysl. Naučíme se to vnímat, dlouhé texty nejsou přežité, přežité by mělo být mlácení prázdné slámy. Stručná sdělení nemusí být bezobsažná, dokazují to právě ty písně. Jenže, dlouhou dobu jsme odmítali trénovat, natož se vyjadřovat sladěně (třeba s hudbou). Tak ještě dlouho budeme obětmi nesmyslných litanií a skřípání tóniny propagandy. Ano, žvanění je náš směr, ale ne navždy, svět se pohybuje v sinusoidách.

Na rozdíl od textů zvaných novinařina či žurnalistika, si tyto texty s námi hrají, nutí nás přemýšlet, nevyslovené domýšlet, uvažujeme o čem bude další sloka, píseň, další cédéčko. Na vlnách médií ještě pendlujeme vodami rozvláčných polopravd, kurz nedostatek citu, trhající se plachty a kotva žádná. Zatím co si ležíte na břehu, běží kolem pár slov Jiřího (Pohlídala) o tom, co mohou volby. Převážně známe první část, vazbu režimu a systému, přesněji nás a systému, už méně. Nuže jedno volební zamýšlení:

Volby zase tak velký význam nemají, zvláště v našich podmínkách, když se podíváte, jakými „experty“ se to v de facto všech stranách hemží. Kdyby volby mohly něco změnit, už by je dávno zakázali, jejich prostřednictvím je možná jen změna režimu, ne systému, a to je žalostně málo, resp. to nestojí ani za řeč.

Zdenka Wagnerová ★ 15. června 2017 ★ Otázky bez odpovědí